Chybí nám záchranná síť.
Lidé, kteří bojují proti střídavé péči, porovnávají tyto děti s těmi z nerozvedených rodin, proto je velmi jednoduché vytvořit kontrasty, myslí si aktivistka BARBORA KAMRLOVÁ, která byla donedávna aktivní předsedkyní občanského sdružení Střídavá péče o děti, slovensko-česká společnost.
„Principiální forma péče o dítě se musí změnit. Angažovaná, cituplná a láskyplná péče je tím nejdůležitějším, k čemu bychom měli z hlediska budoucnosti směřovat,“ říká SME.
Proč je střídavá forma péče o dítě běžnější v severských zemích v porovnání s ostatními západními zeměmi?
Zemí, ve kterých funguje střídavka, je mnoho. Ve většině zemí nefunguje postkomunistický syndrom, že matka je jediným dobrým rodičem, a stejně tak nefunguje přesvědčení, že otec není schopen se o dítě postarat.
Kanada je v tomto případě specifická tím, že je rovněž nakloněna novým reformám jako Amerika, ale je mnohem lidštější a sociálnější. Střídavá péče je tam nastavena automaticky, jako první volba, ke které se směřuje.
V Americe máte oba extrémy – regiony, kde je střídavka naprosto přirozená a vůbec se o tom nediskutuje, a regiony, kde by ji nikdo neodsouhlasil a matka tam bude raději sama s osmi dětmi. Prakticky jsou však vždy ve hře peníze.
V rozhovoru se dočtete:
jaké podmínky musí být splněny, aby soud rozhodl o svěření nezletilého dítěte do střídavé péče obou rodičů,
čím jsou dány rozdíly v rozhodnutích soudů,
proč je stále mnoho neúspěšných střídavek,
zda se vyplatí střídavou péči nejprve vyzkoušet,
Jaké podmínky musí být splněny, aby soud rozhodl o svěření nezletilého dítěte do střídavé péče obou rodičů?
Jsou dva druhy podmínek – ty, které by měly být splněny de jure, a ty, které by měly být splněny de facto. De jure jsou naprosto stejné, jako když žádáte o svěření dítěte do své péče, žádné podmínky navíc. V principu je tomu spíše naopak, když jeden rodič o střídavou péči zažádá, a druhý s tím nesouhlasí, měl by ukázat, proč s tím nesouhlasí.
Jaké jsou nejčastější důvody, proč jeden z rodičů nesouhlasí se střídavkou?
