Nechat nebo nenechat v pokoji svítit?
Text původně vyšel v deníku Washington Post.
Pokud se vaše dítě bojí tmy, není v tom samo.
„Je to velmi běžné u dětí, ale iu dospívajících,“ říká Thomas Ollendick, uznávaný emeritní profesor z Child Study Center na univerzitě Virginia Tech, který velkou část kariéry zasvětil snaze pochopit dětské strachy a fobie.
Strach ze tmy prý patří mezi tři nejčastěji se vyskytující fobie, se kterými se u dětí potýká.
\“Přehled téměř třicítky studií publikovaných za posledních čtyřicet let, které se zabývaly psychosociální léčbou nočního strachu u dětí, zjistil, že měli až v 72 procentech případů strach právě ze tmy,\“ říká zase Simon Rego, hlavní psycholog a ředitel tréninkového programu kognitivně-behaviorální terapie v Montefiore Medical Center v New Yorku.
Strach je tak běžný, že i další odborník, profesor psychiatrie Gene Beresin z Harvard Medical School to nazývá „normální fází vývoje“.
Biologické predispozice či evoluce. I to může být důvodem, proč se bojíme tmy. Odborníci si myslí, že to může mít souvislost s tím, že v noci byli starověcí lidé nejzranitelnější vůči predátorům.
Některé děti mají negativní noční zážitky, které si spojují s tmou pomočování či noční můry, zatímco jiné bojují s obecným strachem a úzkostí, které tma nebo osamělost ještě zhoršuje. Úlohu často hraje i omezená viditelnost.
„Když dobře nevidíme, cítíme se zranitelnější,“ říká Joel Bienvenu, docent psychiatrie a behaviorálních věd na Johns Hopkins School of Medicine.
Důvody, proč se dítě bojí tmy, se mohou měnit
„V různém věku přispívají ke strachu ze tmy různé věci,“ říká Wendy Silvermanová, ředitelka Yale Child Study Center Program pro úzkostné poruchy.
„Malým dětem od dvou do čtyř let stačí zahlédnout stíny či slyšet zvuky a hned pomyslí na příšery a strašidla. U dětí ve věku pěti až sedmi let může nástup do školy rozvinout úzkost z odloučení od rodičů. Promítá se to do toho, že v noci nechtějí být samy. Děti ve věku osm až dvanáct let zachycují útržky zpráv a mohou znát strašidelné příběhy o zlodějích a násilí od jiných dětí ze sousedství.“
Společnou nití, která se táhne každou věkovou skupinou a zároveň nejčastěji uváděným faktorem, který přispívá k tomuto strachu, jsou bujné představy.
